Praha - Zatímco ostatní vítězové se tísnili v tradiční vegetariánské tlačenici, Václav Marhoul obstaral svému týmu pravou masitou tlačenku. Na soukromé oslavě zářil: jeho válečné drama Tobruk vyhrálo tři České lvy. "Mrzí mě jedině, že cenu za střih nedostal Luděk Hudec, ale jinak jsme spokojení. Přesně to jsem čekal," tvrdí režisér, scenárista a producent v jedné osobě.
* Tobruk měl nominace i v nejvyšších kategoriích včetně filmu roku - opravdu jste nečekal víc?
Skutečně nečekal, ani v nejhlubším skrytu duše. Ve filmové branži pracuji třicet let, vím dobře, jak to tu chodí, takže bych si nepřipustil navíc ani setinu milimetru naděje. Zůstal jsem nohama na zemi a díky tomu jsem si mohl večer pořádně vychutnat - nervózní jsem byl, jen když přišla řada na nominace někoho z mého týmu.
* A pobavil jste se alespoň?
Pobavil, večer se mi líbil a Bolek Polívka mě asi pětkrát fakt upřímně rozesmál; má prostě ten dar.
* Proč jste si v hlasování kolegů filmařů nedával větší šance? Myslíte, že vámpořád zazlívají privatizaci barrandovského studia?
Ne všichni a nejen to. Ale je pravda, že na Barrandově před rokem 1989 dost lidí z téhle branže pracovalo. A taky si myslím, že část akademiků Tobruk vůbec neviděla.
* Jaký vlastně bude další osud Tobruku? Pokud vím, už ho převzal zahraniční prodejce.
Ano - a vypadá to dobře. Zatím se prodal do Velké Británie, Švédska, Francie i na východ Evropy. Kromě toho společnost Sony jedná o možnosti, že by Tobruk zařadila do svého "balíku" zatím vzácné hrstky filmů, které se točily ve formátu 4K, tedy s čtyřnásobně vyšším rozlišením. A v Česku brzy vyjde třídiskové DVD se spoustou bonusů.
* Můžeme už prozradit váš příští projekt?
Ne, prosím, ještě ne, ať to nezakřikneme. Protože jde o knižní předlohu amerického spisovatele, právě jsem v New Yorku požádal o práva. A řekl bych, že jsou v dotyčném nakladatelství pořádně vykulení; žasnou, kdo vůbec jsem, odkud jsem se vzal a co to od nich chci.