Tobruk

Napsali o nás

Film mě vrátí do mládí, říká válečný veterán Milan Malý

České Budějovice/Na snímek Tobruk režiséra Václava Marhoula je zvědavý také plukovník Milan Malý z Českých Budějovic.
"Moc se na film těším," říká plukovník, který za války bojoval v zahraniční československé armádě.
"Znovu mi připomene celé dění na Středním východě a oživí moje vzpomínky na Tobruk. Taky mě to vrátí zpátky do mládí," usmívá se muž, kterému bude v září pětaosmdesát let.

Z pouště do nebe

"Vzpomínám si, když se začal 11. pěší prapor východní tvořit. Dával ho tehdy dohromady Klapálek u palestinské Haify."
Milan Malý se dostal do jednotky s odřenýma ušima.
"Když jsem utíkal, bylo mi teprve šestnáct. V Bělehradě na francouzském konzulátu mě do naší armády bral major Novotný. Francouzi ale brali až od sedmnácti let. Byla ve mně malá dušička. Bylo nás tam pětadvacet, a já bych zůstal v Bělehradě sám. Major se mě ptal, kdy jsem se narodil. Řekl jsem po pravdě, že v roce 1923. On mi odpověděl: Ne, ty ses narodil v roce 1922. A bylo mi hned sedmnáct," usmívá se Malý. "Dodnes mám ve vojenských papírech rok narození 1922."
Dobrovolníci odjížděli přes Řecko a Turecko do Bejrútu. Do Francie se už ale nedostali, protože ta kapitulovala.
"Zůstali jsme v syrském Aleppu a čekali, co s námi bude. Chtěli jsme bojovat. Angličané nás odvezli do Palestiny, kde se formovala československá jednotka na Středním východě. Vedl ji podplukovník Karel Klapálek."
Na Středním východě Milan Malý bojoval proti nacistům v Sýrii i v Libanonu. Jeho jednotku převeleli do Tobruku.
"Sloužil jsem v druhé četě první roty. Velitelem byl štábní kapitán Zástěra. Byl to záložák, bankovní úředník. Když jsme dostávali žold, říkal, abychom neutráceli. Až se prý vrátíme domů, budeme peníze potřebovat."
U přístavu Tobruk sloužil Milan Malý několik měsíců.
"Po půl roce nás od Tobruku stáhli do Egypta a my jsme vytvořili 4. lehký protiletadlový pluk na Středním východě." Později se Milan Malý dostal k 312. stíhací peruti v Anglii a až do konce války pak létal.
Na své kamarády z pouště nezapomněl.
"Už je nás málo," pokračuje Malý. "Hodně kluků odešlo po únoru 1948 do ciziny. Teď jsem zrovna četl Kanadské listy, kde jsou vzpomínky na tři naše vojáky, kteří letos zemřeli. Všechny jsem je znal - vždyť to byli Tobručáci."
Za jejich válečné hrdinství se jim komunisti odvděčili po svém. Po únoru 1948 se zápaďáci stali režimu nepohodlní. Strana se bála jejich odvahy, se kterou bojovali na frontě, stejně tak i jejich zkušeností z demokratické Anglie. Mnozí utekli do exilu, jiné pozavírali nebo vyhodili z práce.
"V roce 1949 mi řekli, že nemohu sloužit v Československé lidové armádě, protože jsem bojoval na Západě," vzpomíná Milan Malý. Měl se hlásit u Pozemních staveb v Olomouci, ale chtěl zůstat s rodinou v Českých Budějovicích.
"Zachránil mě Němec, který za války bojoval u Stalingradu. Pracoval jako odborník v podniku Igla. Přimluvil se za mě, takže jsem mohl zůstat. Je zvláštní, že mě zachránil zrovna Němec."

Hold na plátně

Milan Malý pracoval u nádvorní party, pak přešel do chemické laboratoře. Nakonnec sloužil v kalírně u pecí.
Při práci v horku si pak kolikrát mohl vzpomenout na žár libyjské pouště a Tobruk.
Nový český film vzdává hold jemu a tisícům dalších hrdinů, kteří neváhali za svobodu nasadit život a na které se pozapomnělo.
Plukovník Milan Malý byl pozvaný na slavnostní premiéru filmu do Prahy.
"Ze zdravotních důvodů se jí nemohu zúčastnit. Nohy mi už neslouží," vysvětluje plukovník. "Ale zahájení v Českých Budějovicích, které bude 23. září na náměstí, si ujít nenechám," slibuje Milan Malý, pro něhož je film Tobruk vzácným dárkem k 85. narozeninám.

Českobudějovický deník / 10.09.2008 / RADEK GÁLIS | 06. 10. 2008 |

zpět >>