Tobruk

Napsali o nás

Filmový Tobruk přežil poušť, teď míří do střižny

Režisér Václav Marhoul se svým týmem "odklepl" poslední klapku vysokorozpočtového válečného filmu Tobruk, který vznikal v drsných podmínkách tuniských pouští.

Tam herci odletěli koncem srpna. Čekal je týdenní výcvik v pouštních podmínkách a pak desetitýdenní natáčení v lokalitách Es Sabria, El Faouar, Kebili, pohoří Jebel Tebaga a Djerba.

"Když se místní dozvěděli, že budeme spát ve stanech, uzavírali sázky, jak dlouho to vydržíme. Nejoptimističtější odhady činily dva týdny a my tam strávili pětkrát tolik," řekl na setkání s novináři u příležitosti poslední klapky režisér.

Jedním dechem pochválil celý tým, který za celé natáčení nezažil jedinou hádku ani krizi, což ovšem vyvážily jiné nepříjemnosti - kromě nesnesitelných padesátistupňových veder herce trápili průjmy, přehřátí, záněty průdušek, škorpióni a písečné zmije.

Každý sedmý den se herci odjížděli zregenerovat ńa den do hotelu, na place jim pak výrazně vylepšovali existenci vojenský kaplan a štábní kuchař. Slova díků za svíčkovou s knedlíkem jsou zapsána zlatými písmeny v Marhoulově deníku a štáb jistě nezapomene ani na „ilegální vepřové hody“ z 15 kilogramů uzeného špeku.

Potíže se nevyhnuly ani filmové technice. "Odešlo všechno kromě kamery a zvuku. Doteď se divím, že po těch prachových smrštích, ve kterých jsme zakládali filmový materiál do kamery, nemáme na filmu jediný škrábanec," pochvaluje si Marhoul, kterému z rozpočtu, který se vyšplhal na 80 milionů korun. stále deset milionů chybí.

Poslední záběry jeho druhého celovečerního snímku (jeho prvním filmem byl Mazaný Filip z roku 2004) byly pořízeny v listopadových dnech už doma v Česku, teď ho čeká práce ve střižně. Diváci film poprvé uvidí 11. září příštího roku.

Marhoulův snímek připomene málo známou kapitolu druhé světové války, kdy v roce 1941 příslušníci 11. československého pěšího praporu Východního po boku Angličanů, Australanů, Poláků a Jihoafričanů bránili na severu Libye před německými a italskými jednotkami poslední strategický přístav ovládaný Spojenci.

Režisér začal psát první verzi scénáře už v roce 2004. Inspirací pro filmový příběh se stala knížka Rudý odznak odvahy amerického autora Stephena Cranea. Vedle studia historických materiálů Marhoul vycházel i ze vzpomínek pamětníků bojů u Tobruku.

"Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Jakýkoliv rozkaz pak může být kdykoli příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule,“ přibližuje Marhoul téma filmu, který má za cíl ukázat život vojáků bez příkras a vystihnout niterné pocity lidí, kteří se dostali do vypjaté situace.

Jelikož ani jeden ze třinácti herců z výhradně pánského obsazení (Jan Meduna, Petr Vaněk, Robert Nebřenský, Matěj Hádek, Andrej Polák, Kryštof Rímský, Michal Novotný ad.) nebyl na vojně, přichystal pro ně režisér extrémně náročný desetidenní vojenský výcvik ve vojenském prostoru nedaleko Vyškova na Moravě pod vedením plukovníka Karla Klinovského, účastníka mnoha zahraničních misí Armády České republiky.

iDnes.cz | 02. 12. 2007 | vk

zpět >>